30 případů majora Zemana: Fraška kolem uvedení seriálu je smutným obrazem společnosti a je to k neuvěření

30 případů majora Zemana: Fraška kolem uvedení seriálu je smutným obrazem společnosti a je to k neuvěření
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
O tom, co se v devadesátých letech v naší zemi dělo, dost jasně vypověděl seriál Devadesátky, který čerpal inspiraci z reálných případů a na jeho tvorbě se podíleli lidé, kteří se s podsvětím střetávali. Klid nebyl ani v politice.

A v této době se řešilo i na nejvyšších místech, zda lze vysílat seriál, který lidé vždy sledovali kvůli kriminálním zápletkám a rozhodně ne pro politické přesvědčení.

Nekonečné debaty se vedly kolem toho, jak zkombinovat novodobé dokumenty a retro seriál. Nebylo jasné, kdy se bude celý projekt vysílat a kdo by měl prezentovat a natočit doprovodný dokument, aby lidé pochopili, že tenkrát se žilo v nebezpečné době, zatímco v okamžiku vysílání v devadesátých letech vládne v zemi mír a spravedlnost. Seriál o Zemanovi byl označený za tak rafinovaný, že pod rouškou zajímavých kriminálních příběhů podsouvá lidem kladné politické smyšlení o komunistickém režimu. Diváci tak vlastně byli degradováni na hlupáky, kteří potřebují vysvětlení, aby si něco špatně nevyložili.

Nakonec s úmyslem ČT souhlasila i patnáctičlenná rada, která je volená a odvolávaná Poslaneckou sněmovnou. Jinak to viděla Konfederace politických vězňů, která seriál označila za rehabilitaci bolševismu.

Rada ČT se však zalekla kritiky a v únoru 1999 už nebyla ani zdaleka k vysílání tak vstřícná. Odpůrci seriálu došli k názoru, že ani vysvětlující dokument bystré diváky ČT dostatečně nepřesvědčí, že komunismus byl zlo. V květnu a červnu 1999 tedy došlo po dlouhých debatách k výsledku, že k jednotlivým epizodám musí ještě proběhnout živé besedy s odborníky.

Ano, tolik času se věnovalo jednomu seriálu! Odbory dokonce vyzvaly umělce, kterým vznikne po odvysílání nárok na finanční odměnu, aby se ji vzdali.

Ve středu 8. září 1999 už bylo jasné, že se za týden první díl odvysílá. Představitelé Konfederace politických vězňů toto rozhodnutí oficiálně napadli a podali na ČT trestní oznámení.

Ještě dva dny před vysíláním se Rada ČT sešla a vyzvala vedení ČT, aby svůj postoj přehodnotila.

A pak to přišlo. 16. září se první epizoda odvysílala. Po epizodě Smrt u jezera byl uvedený dokument o konfidentech gestapa a jejich osudech po válce nazvaný Třicet návratů. Během seriálu někdo volal do ČT, že tam vybuchne bomba, pokud nebude okamžitě vysílání přerušeno. Žádná bomba nalezena nebyla.

Dokument Třicet návratů se stal nejsledovanějším pořadem svého druhu v historii veřejnoprávní televize od vzniku TV Nova v únoru 1994. Dokument si nenechalo ujít 1,5 milionů lidí a to ještě nebylo nic oproti sledovanosti retro seriálu, který vidělo 2,3 milionů lidí. Na fotbalové utkání vysílané na Primě se dívalo pouhých 410 tisíc diváků.

Po odvysílání došlo na besedu. Jak uvádí autoři knihy 30 případů majora Zemana, dojem z besedy byl rozpačitý a působil tendenčně. Jaroslava Obermaierová jen konstatovala, že na hraní nevidí nic špatného a nesmyslným výpadům se jen smála. Moderátor si posteskl, že režisér Sequens a herec Vladimír Brabec nenašli odvahu, aby se přišli hájit. Tak naštěstí to byla jejich svobodná vůle a zřejmě nikde na světě se nemuseli herci ztvárňující největší diktátory nebo zločince světa za své role omlouvat a hájit se.

V prosinci toho roku odstoupil generální ředitel ČT Jakub Puchalský, v březnu 2000 se nové vedení ČT omluvilo za uvedení seriálu a pár dni poté poslanci ČSSD spolu s hlasy ODS odvolali Radu ČT. Šéf rady Kučík uvedl, že za odvoláním je snaha politiků kontrolovat a ovlivňovat televizi.

Zdroje článku:
  • Kniha 30 případů majora Zemana, autoři Graclík a Nekvapl, vydal Dobrovský v edici Omega 2014, ISNB: 978-80-7390-232-2,
  • autorský text